|
|
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
Kohoutková, Iva ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou skutkové podstaty trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, která je obsažena v § 330 trestního zákoníku. Dále se práce věnuje komparaci s polskou a německou právní úpravou. Diplomová práce má za cíl podat komplexní interpretaci předmětného trestného činu. Je rozdělena na čtyři části. První část se zabývá historickým vývojem trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Postihuje vývoj od období první republiky až po právní úpravu do roku 2009. V druhé části je obsažena samotná analýza skutkové podstaty trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Tato část je rozdělena na dvě větší podkapitoly. První se věnuje interpretaci základních znaků skutkové podstaty. Zde je následně pojednáváno o jednom každém znaku - objektu trestného činu, objektivní stránce trestného činu, subjektu trestného činu a subjektivní stránce trestného činu. Druhá podkapitola se věnuje rozboru okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby. Následující část se zabývá komparací s polskou právní úpravou. Nejdříve obecně pojednává o polské úpravě trestního práva a jelikož v polském trestním zákoníku nalezneme ekvivalent předmětného trestného činu, je tato kapitola rovněž rozdělena na čtyři části. Každá podkapitola shodně...
|
|
|
Zneužití pravomoci úřední osoby
Vydra, Tomáš ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na podrobnou analýzu skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě kontinuálně navazující části. První část je věnována historickému vývoji skutkové podstaty zneužití pravomoci úřední osoby a procesu utváření pojetí úřední osoby na území českého státu od druhé poloviny devatenáctého století. V tomto rámci jsou analyzovány jednotlivé trestní zákony, jakož i osnovy neúspěšných pokusů o kodifikaci trestního práva hmotného z období první republiky, které předmětnou skutkovou podstatu zahrnovaly. Spolu s touto genezí je zároveň zmapován i právně-historický kontext doprovázející formování zkoumané skutkové podstaty a pojmu úřední osoby coby pachatele daného trestného činu. Cílem této první části diplomové práce je především identifikace konkrétních pojmových znaků analyzovaných institutů, které byly s postupem času přejímány do následujících právních úprav a vyústily v konstruování aktuálně platné a účinné podoby trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Druhá část pak v přímé návaznosti na část první analyzuje nynější pojetí trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby spolu se souvisejícími pojmovými znaky. Kritickému hodnocení je podrobeno zejména současné vymezení úřední osoby a aktuální konstrukce...
|
|
|
Střet zájmů veřejných funkcionářů
Kapras, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce je zaměřena na téma střetu zájmů jako problému rozhodování při výkonu veřejných funkcí, kdy se do kolize dostává veřejný zájem, který má veřejný funkcionář z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, a jeho zájem soukromý. Existující instituty českého právního řádu normující situace střetu zájmů práce člení do několika skupin, jimž jsou zasvěceny její kapitoly. Jde konkrétně o i) stěžejní a vše zastřešující povinnost prevence a upřednostňování veřejného zájmu před zájmem osobním; ii) pravou inkompatibilitu; iii) nepravou inkompatibilitu; iv) oznamovací povinnosti; a v) sběrnou kategorii dalších institutů v čele s cooling-off period a regulací lobbování. Pozornost je v práci upřena konkrétně na tyto okruhy problémů: i) v případě pravé inkompatibility (kapitola 4) na problematiku kumulace funkce člena parlamentu s funkcí člena zastupitelstva územních samosprávných celků a určité negativní projevy s ní spojené při přijímání zákonů zasahujících do prostředí územních samospráv; ii) v případě nepravé inkompatibility (kapitola 5) především na zákaz účasti na soutěži o veřejné prostředky a zákaz vlastnictví médií z hlediska jejich proporcionality (spravedlivosti) a deficity jejich normativního vyjádření; iii) v případě povinnosti podávat majetková přiznání (kapitola 6) na kritiku zásahu...
|
|
|
Veřejnost o důvodech k odstoupení politiků z funkce – březen 2020
Červenka, Jan
V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce. Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul. Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce. Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.
|
|
| |
|
|
Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí – březen 2015
Čadová, Naděžda
Do březnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se tématu korupce. Zjišťován byl názor občanů na rozšířenost braní úplatků mezi veřejnými činiteli a názor na míru korupce v různých institucích a oblastech veřejného života. Česká veřejnost braní úplatků vnímá jako velmi rozšířený jev. Dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že do korupce je zapojena většina nebo téměř všichni veřejní činitelé
|
|
|
Střet zájmů - mezinárodní doporučení a česká zkušenost
Kala, Jiří ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Práce má za cíl rozkrýt problematiku konfliktu zájmů a analyzovat způsob spravování této problematiky v České republice. V prvé řadě se zabývá samotným definováním konfliktních situací a osobou veřejného funkcionáře. Dále představuje mezinárodní doporučení k této problematice, zejména pak doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). V další části práce popisuje jakým způsobem je problematika konfliktu zájmů řešena v České republice. K tomu využívá především zákon o střetu zájmů z roku 2006 a činnosti nevládní organizace Transparency International. Nakonec práce hodnotí, nakolik jsou opatření spravující konflikt zájmů v České republice v souladu s představenými doporučeními a nakolik jsou tato opatření efektivní.
|
host ::
RSS.